Svjatogorsk, tak trochu jiný dětský tábor na Donbasu

7. 07. 2015 20:19:23
Sezóna dětských táborů je v plném proudu. Ale jak vypadá takový dětský tábor na Donbasu? Dozvíte se více v reportáži o návštěvě jednoho takového zařízení ve Svjatogorsku (Doněcká oblast).

Vracíme se zpět. Všichni jsou plni dojmů. Máme za sebou první vystoupení v Kramatorsku. Dnes nás ještě čeká návštěva dětského tábora ve Svjatogorsku, kde se bude konat koncert pro jeho malé obyvatele.

Tento článek je jeden ze série o mé návštěvě na Ukrajině a na Donbasu. Zde jsem se zúčastnil projektu, který má za cíl prostřednictvím kulturních akcí pomoci místním obyvatelům alespoň na chvíli zapomenout na válku. Pro ostatní články sledujte můj blog.

Když přijíždíme do Svjatogorsku, začíná pršet. A sakra. Jak to bude s koncertem? Naštěstí se dozvídáme, že součástí tábora je i zastřešený sál. Čeká nás rychlá večeře v jídelně, která by mohla být datována do filmu Dovolená s Andělem. Po večeři vyjíždíme. Trochu nestíháme a mám docela hrůzu, jak řidič Valerij žene dvoupatrový autobus po místních silničkách. Ale nakonec dorazíme na místo. Sál je připraven, všechno v pořádku. Samotný tábor nevypadá nijak neobvykle. Je to komplex budov v takovém pololese a mezi budovami jsou různé chodníky. Občas je jako dekorace použita porcelánová srnka či trpaslík.

Sál se začíná plnit dětmi, které přicházejí se svými vedoucími označenými šátky. Ti obratně děti usazují do jednotlivých řad. Přichází ke mně náš vedoucí Volodymir. Od něho se dozvídám, že děti tu nejsou na prázdninách např. na týden, ale jsou to děti, co zde víceméně žijí. Jsou to evakuované děti z oblastí války. Jsou to děti rodičů, kteří nemohou odejít z válečné oblasti a tak odeslali alespoň své děti „na tábor“. Je to tedy takový „wintonovský“ tábor. Děti v něm jsou jedny z obětí války, jsou evakuanty. Když se toto dozvídám, člověka až zamrazí, když vidí tolik malých dětí a uvědomí si, čím museli a musejí projít.

Všichni na místech. Koncert začíná. Moderátoři Vasja a Olga se snaží nabudit děti hned od začátku, ale děti jsou spíše zaražené. Jejich reakce ale ožívají s dalšími a dalšími vystoupeními. Když na scénu nastoupí kouzelník Valerij se svými nepochopitelnými triky, malé publikum se úplně odváže a udělá pořádný kotel. Křičí, skandují, jednoduše nářez. Člověka to opravdu dojme, jak jsou skvělým publikem a jak si koncert užívají. Nicméně nic netrvá věčně a i náš koncert končí. A jak vypadala děkovačka po koncertu? Mrkněte na video. Nutno podotknout, že toto už byl konec děkovačky, než jsem doběhl pro mobil, abych vše natočil... Molodci, Molodci... překlad asi není potřeba...

Sklízíme a čeká nás ještě večeře v jídelně dětského tábora. Jídlo je vynikající a žádná šlichta a la kolínka a univerzální hnědá omáčka. U stolu sedíme s řidičem Valerijem. Bavíme se. Jelikož je tu s námi sám a řídí celou dobu, a to dá se říci bez přestávek, resp. bez povinných přestávek. Ptám se ho, zda na Ukrajině není potřeba tachograf a ono slavné kolečko. Odpovídá jedním slovem „nužno“, což v překladu znamená, že kolečko musí být. Ptám se dál, jestli i na Ukrajině musí řidiči dělat povinné přestávky či jet dva. Odpovídá opět slovem „nužno“. Tím naše konverzace víceméně končí a já jen myslím na to, zda dojedeme zpátky do Kyjeva, jelikož jedeme přes noc. Ukrajinské silnice, dvoupatrový autobus, Valerij si hlavu s rychlostí taky moc neláme, noc a mikrospánek. Přežiju Donbas, ale nepřežiju cestu do Kyjeva?

Večeře končí, odjíždíme do sanatoria, kde spíme. Pár lidí ještě zůstává v táboře a ředitelka je provází po komplexu. Mezi řečí se ředitelce zmínili, že na turné je s nimi Čech. Ředitelka se prý rozkvetla a byla hned dychtivá se se mnou poznat, jelikož tento tábor, resp. ubytovna evakuovaných dětí, byla částečně opravena českou humanitární organizací, která vozí na Donbas pomoc. Toto se dozvídám až druhý den od Volodymira. „Snad se tam ještě zajedeme podívat, pokud budeme mít čas,“ doplňuje.

Zde se tedy nabízí otázka, zda Česká republika má pomáhat ostatním zemím. Zda jsme opravdu tak chudí či ne. Toto byl pro mě krásný příklad, jak smysluplně pomoci a tímto bych dotyčné organizaci chtěl poděkovat za jejich práci. Tyto děti si rozhodně pomoc a lepší život zaslouží. Z mého pohledu si pomoc zaslouží určitě více, než útočníci na kamiony v Calais a další podobné skupiny. Ale to už je jiné téma.

Budujme stát, na který můžeme být hrdi nejen doma, ale i za hranicemi.

Autor: Roman Máca | úterý 7.7.2015 20:19 | karma článku: 25.18 | přečteno: 1269x

Další články blogera

Roman Máca

Otevřený dopis České televizi

Situace na naší mediální scéně mě nenechává klidným, a proto jsem se rozhodl napsat otevřený dopis České televizi.

4.2.2019 v 12:35 | Karma článku: 41.52 | Přečteno: 14834 | Diskuse

Roman Máca

Tak trochu jiná reportáž z Prague Pride 2018

V sobotu jsem se zúčastnil Prague Pride, resp. jedné „doprovodné akce“. Tou „doprovodnou akcí“ byla protidemonstrace, kterou svolali neonacisté z tzv. Národní obrody a bylo to vskutku výživné.

13.8.2018 v 10:08 | Karma článku: 44.80 | Přečteno: 64908 | Diskuse

Roman Máca

Ovčáčkův svět: Prokazatelné ruské lži o Zemanovi nevadí, z ČT a Respektu se může pominout

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček vytáhl do další bitvy s Českou televizí a s týdeníkem Respekt. A ani na mě tentokrát nezapomněl. Prý jsem autorem dezinformace, kterou média nekriticky převzala.

24.5.2018 v 11:07 | Karma článku: 45.10 | Přečteno: 10539 | Diskuse

Roman Máca

Podivuhodné vztahy u sponzorů Miloše Zemana: miliardář a právníci u ruského konzulátu...

Spolek Přátelé Miloše Zemana z velké části financuje (ne)kampaň za zvolení Miloše Zemana. Figurují v něm jména jako Mynář, Nejedlý, Srp, Veleba, Galuška. Parta je to skutečně zajímavá a podivuhodní jsou i její sponzoři.

26.1.2018 v 7:42 | Karma článku: 48.50 | Přečteno: 68554 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Tříska

Evropská Amazonka /4 - Ingolstadt - Regensburg

V dalším článku z mé cesty vám ukáži druhé největší Bavorské město ležící na Dunaji a soutěsku s parádní vyhlídkou.

16.8.2019 v 18:25 | Karma článku: 11.26 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Adrenalin naprosto neočekávaný

Adrenalin příliš nevyhledávám, avšak mám rád „dobrodružství“ dosud mnou neprozkoumaného, čili objevování míst, kde jsem ještě nebyl.

15.8.2019 v 15:34 | Karma článku: 7.39 | Přečteno: 194 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Švýcarský cíl za humny

Teď už vám bude jasné, že je štěstím, že nejsem barrandovským kameramanem. Jsem amatérský bojový filmař se spěchem do úkrytu. Konečně se po delší době zase setkáme s Harrym, který dokáže rozesmát i koně. I když jsem kůň jen někdy,

15.8.2019 v 7:43 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 147 | Diskuse

Martina Mičková

Krakovské vodní radovánky

Krásnou metropoli Malopolského vojvodství v jižním Polsku jsme o prázdninách objevovali i z jiné než historické stránky. Zaměřili jsme se na vodní radovánky a navštívili místní aquapark. Kde že? V Krakově!

14.8.2019 v 23:56 | Karma článku: 3.67 | Přečteno: 89 |

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hornych Uher

Když už člověk cestuje okolo Rakusko-Uherska, neda se vyhnut uzemi, dřive označovanemu jako Horné Uhry. Tisic roku byly součast Uherskeho kralovstvi. Přesto si dokazalo uchovat puvodni slovansky jazyk.

14.8.2019 v 11:11 | Karma článku: 39.74 | Přečteno: 2873 | Diskuse
VIP
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 10417

Jedinec zabývající se problematikou bezpečnosti internetu, sociálních sítí, mediální manipulace a obecně témat, která považuji za aktuální a potřebná. Také trochu cestovatel a dobrodruh. Přežil jsem týden v Nigérii, konflikt na východní Ukrajině a zemětřesení v Ázerbajdžánu. Věčný student cizích jazyků, celoživotní sportovec a příležitostný kuchař.

Věřím, že moudrost, slušnost a lidská vzájemnost je tou správnou cestou.

„Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum.“ (TGM)

Analytik Institutu pro politiku a společnost, spolupracovník redakce Manipulatori.cz.

Sledovat mě můžete také na Twitteru.

Můj osobní blog. Tj. mou činnost resp. obsah na něm nikdo další neovlivňuje a ani neplatí.

Najdete na iDNES.cz