Komunismus není pouze o prvomájových průvodech, údernících, budování světlých zítřků a o líbajících se soudruzích. Jeho dopady jsou i lágry, politické procesy, "znárodňování" atd. Je ostudou, že komunisté sedí v českém parlamentu.
"Zlatí komunisti! Za Husáka revma nebylo!" Povzdychne si starší pán vtírající si francovku do rozvrzaných kolen a zároveň vzpomínající na své budovatelské mládí, kdy byl plný sil a elánu.
Ano, když jsi mladý a zdravý, je život zpravidla lepší, než když jsi starý a nemocný. To už je taková smutná realita. Jak říká Jarda Jágr: "Roky nezastavíš."
"To je dobře, že ti naši mladí mohou dnes cestovat a studovat v zahraničí. To my jsme za komunistů nemohli." Pomyslí si starší dáma a u příštích voleb to ze setrvačnosti vhodí pro KSČM.
A právě nostalgie po mládí, selektivní paměť, iracionalita, příklon k autoritářství a pro někoho i zklamání z polistopadového vývoje, kdy jedinec věřil, že dále bude "pracovat jako v socialismu, ale žít jako v kapitalismu", mohou být významnými faktory, proč strana se zločinnou ideologií v názvu stále zasedá v českém parlamentu.
Pojďme se ale na celou věc podívat pomocí statistiky a zaměřme se na fakta. Např. na indikátor průměrné délky života.
Na následujícím grafu (zdroj dat) vidíme v čase (1960 - 2015) porovnání průměrné délky života vztahující se k naší zemi a k sousednímu Rakousku, které ono "budování světlých zítřků" nepostihlo.
V roce 1960 byla u nás průměrná délka života 70,35 let. Po 29 letech (1989) budování socialismu činí tento indikátor 71,68 let. V době onoho "polistopadové utrpení" se za 26 let (k 2015) průměrná délka života zvyšuje na 79,47 let.
Zatímco u sousedního Rakouska je v roce 1960 průměrná délka života nižší než u nás, a to 68,59 let, Rakousko nás mezi lety 1967 a 1968 předbíhá. V roce 1989 je v Rakousku, kde vládl "zákeřný kapitalismus"a kde bylo vše "nad propastí", průměrná délka života 75,27 let. V roce 2015 indikátor dosahuje hodnoty 81,84 let.
O mnohém vypovídající je i následující tabulka.
Z ní vyplývá, že "kapitalistické Rakousko nad propastí" vykazuje v obou sledovaných obdobích (za 29 a 26 let) stabilní růst. V prvním období (1960 - 1989) se průměrná délka života zvyšuje o 6,68 let a v druhém období (1989 - 2015) dochází k navýšení o 6,57 let.
U nás se mezi lety 1960 - 1989 (tj. za 29 let) díky budování socialismu průměrná délka života zvyšuje o 1,33 roku (tj. 5,02 krát méně než za stejné období v Rakousku). Když v roce 1989 dochází k pádu onoho "pokrokového" zřízení a vládu přebírají "havlisté, pravdoláskaři" a vůbec další antisocialistické živly, prostě hrůza, a začíná ona "polistopadová tragédie", průměrná délka života se za 26 let (1989 - 2015) zvyšuje o 7,79 let.
Sečteno, podtrženo, během polistopadové éry se u nás za 26 let zvýšil růst průměrné délky života 5,86 krát v porovnání s 29 roky budování socialismu. A nutno podotknout, že se průměrná délka života zvedla pro všechny občany včetně voličů komunistů, kteří i přesto volají po starých pořádcích.
Ale jak je výše patrné, ony vzývané staré pořádky výrazně zkracují život. Jinými slovy, komunisté sami chtějí systém, který jim umožní zemřít dříve. Iracionalita tak jest motorem této lživé, podvodné a zločinné komunistické ideologie.
O kolik let každému z nás komunisté zkrátili život?
Pokud budeme brát rakouská data jako referenční a nic tomu nenasvědčuje, že v případě absence "budování lepších zítřků" bychom nemohli dosáhnout stejných ne-li vyšších hodnot (vzhledem k lepší výchozí pozici k 1960), rozdíl mezi ČR a Rakouskem v roce 1989 tvořil 3,59 let a v roce 2015 2,37 let ve prospěch Rakouska.
Lze tak říci, že komunistický režim všem občanům ukradl 3,59 (k 1989) resp. 2,37 (k 2015) let života, které bychom mohli strávit se svými blízkými. Soudruzi, děkujeme!
Ač to bude znít hodně ostře, voliči komunistů si na smrtelné posteli mohou vzpomenout na to, že bez svých milovaných soudruhů by mohli žít ještě déle. A taky se mohou zamyslet nad tím, že sebrali roky života nejen sobě, ale i svým blízkým a vůbec i všem občanům.
Představa sebereflexe je nejspíš silně naivní, jelikož tato vlastnost je pro komunisty zpravidla cizí.
Do nekonečna bychom mohli mluvit o tom, jaké škody v této zemi komunisté napáchali. Ať se již jedná o škody ekonomické, na životním prostředí, škody kulturní a především škody na lidských životech. Zapomenout nesmíme na politické procesy, pracovní lágry, politické vězně, zadrátované hranice, okupaci našeho státu "bratrskou zemí" s identickým režimem atd.
Paměť snad někomu osvěží deska umístěná na pražském památníku věnovanému obětem komunismu.
Ale iluze si nedělám. Jak jsem již zmínil, sebereflexe je vlastnost zpravidla komunistům cizí.
Závěrem
Závěrem jen mé poděkování ministru Hermanovi za slova: "Komunisté měli čtyřicet let čas na to, aby tuto zemi zdevastovali morálně a hospodářsky takovým způsobem, že se z toho hrabeme dodnes. A já tady pozvedám hlas proti této komunistické propagandě, která tady v roce 2017 zaznívá na půdě českého Parlamentu. Je to nepřijatelné a je to hanba české politiky, že komunisté stále v Parlamentu sedí."
O tom, že se Daniel Herman trefil do černého, svědčí i pobouřené reakce komunistů, kdy např. pořádně nadzvedl soudruha přezdívaného "komunistická mlátička" a bývalého příslušníka pohotovostního pluku SNB Ondráčka. Ten je kromě šíření lží ruské propagandy, čímž se pyšní, i podporovatelem extremistů z tzv. Národní domobrany. Ostatně jeho "highlight" můžete vidět v článku "Tak jakého máte Češi prezidenta?" "No nemůžeme si na něj stěžovat."
Je neskutečná ostuda, že "komunistická mlátička" sedí v českém parlamentu.
A na podzim nezapomeňte komunisty znovu volit. Pomohou vám umřít dříve.
A třeba se s nimi dočkáme i dalšího "zvacího dopisu" viz Pokud ruské tanky znovu přijedou do Československa, už nikdy nedopustíme, aby odjely.
O lžích jednoho mladého komunisty viz Proruská propaganda aneb pokles až na morální dno?
