Na obranu vlasti! Zemanův protimigrační plot

Prezident Miloš Zeman by se nebránil stavbě plotu. Zkusíme se podívat na to, jaké důsledky by tato teze mohla přinést do praxe, pokud by byla aplikována.

„V případě velké migrační vlny bych se nebránil ani plotu,“ řekl Zeman v rozhovoru pro Blesk (zdroj). S tímto prezidentovým výrokem osobně nemám problém. Otázkou však je, kde ta migrační vlna do ČR z reálného hlediska je. Prezident pravidelně uvádí teze o tom, že nás vlna rovněž zasáhne a tuto skutečnost již predikoval dříve. Nestalo se. A i nadále vypadá, že naše útulná česká kotlina cílem migrantů opravdu není a nic nenapovídá tomu, že by se jí měla stát. Problematické také je, za což ale Miloš Zeman nemůže, že řada lidí jeho výrok nepochopí a přebere si to po svém, a to: "Zeman chce stavět plot, hurá." A onu "případnost" vypustí.

Nicméně se současně objevují hlasy, a není jich málo, které volají po uzavření hranic a výstavbě plotu vlna nevlna. Tyto hlasy na jednu stranu své volání zdůvodňují tak, že jsme již "islamizováni" a migranti nás zaplavují, i když žádné neviděli. Případně často můžeme pozorovat argument, že uzavření hranic a výstavba plotu je preventivním opatřením do budoucna a je zcela na místě.

AKTUALIZACE: Aneb jedna aktuální perla, když už jsme u toho zavírání hranic. Co k plakátu níže dodat? Šlo to rychle.

Dejme tomu, že tyto hlasy budou vyslyšeny a opravdu dojde k uzavření hranic, stavbě plotu a ke zřízení nové "pohraniční stráže", která hranici a plot bude obsluhovat. Jaké tato skutečnost může mít dopady?

Nejprve je nutné říci, že pokud k tomu dojde, Zeman bude většinově oslavován jako zachránce národa. Ale tím jeho role končí, je z obliga a další problémy řešit nemusí. Ty přejdou do rukou moci výkonné, resp. vlády. Vláda tak bude muset nalézt či vytvořit na tento projekt odpovídající kapacity a co je nejdůležitější, na výstavbu plotu a jeho provoz najít dostatek financí. Jelikož státní rozpočet není bezedný a náklady na zřízení ostrahy hranic ho značně zasáhnou, přijdou tolik populární škrty. Vláda tak bude muset oznámit, že dochází ke snížení důchodů, platů učitelů, zdravotníků, úředníků atd. A Miloš Zeman je stále z obliga a v roli zachránce, jelikož tyto škrty neprezentuje, není jejich iniciátorem.

Kolik plot bude stát?

Tato otázka se tak nabízí pro diskusi, zda má cenu plot preventivně stavět a zda je ohrožení ČR až tak reálné, že se tato značná investice vyplatí a je na místě. Byť vše nasvědčuje tomu, že se žádná vlna konat nebude. Či je lepší tlačit na EU, aby vnější hranice byla chráněna a změnil se např. princip vpouštění migrantů. Ohledně ceny plotu, inspirujme se u Maďarů. Ti na stavbu 175 km dlouhého plotu na srbské hranici vyčlenili 570 milionů korun (zdroj). Tj. 3,3 milionu korun na kilometr. Nutno podotknout, že hranice mezi Srbskem a Maďarskem je v podstatě rovina. V našem členitém terénu pohraničních hor se dají předpokládat náklady vyšší. A zřejmě bychom také chtěli cosi o trochu lepšího, než ve spěchu postavili Maďaři. Nutné je i započítat hezkou českou tradici, že dodavatelem pro tuto veřejnou zakázku by byla např. firma bez historie, bez zaměstnanců a se sídlem v poštovní schránce, jejímž jednatelem by byl nějaký "kamarád" či příbuzný určitého politika. Pokud tedy budeme kalkulovat s cenou 10 milionů korun na kilometr, mohlo by to být.

Délka hranice ČR je 2327 km. Dejme tomu, že bychom zadrátovali hranice, odkud nám hrozí přísun migrantů. Tedy hranici s Německem, Rakouskem a Slovenskem, která má délku 1531 km. K tomu ještě přidejme kousek hranice s Polskem, aby nám ta vlna např. česko-německou hranici přes Polsko neobcházela. Dostaneme se na hodnotu 1600 km.

Samotná výstavba plotu by tedy stála 16 miliard korun. Tj. zhruba 1600 Kč na jednoho obyvatele ČR včetně "kojenců".

Ale to samozřejmě není vše. Maďarsko jako hraniční stát Schengenského prostoru má již na vnějších hranicích vybudovány odpovídající kapacity včetně personálního zajištění. Současně získává prostředky na ochranu společné "evropské" hranice. Na ně bychom mohli v tomto českém projektu zapomenout.

Nezbylo by nic jiného, než projekt financovat ze svého. A bylo by nutné vybudovat instituci obdobnou pohraniční stráži, či tuto složku integrovat pod policii. Kolik by měla mít stráž příslušníků? Vycházejme z již zažité zkušenosti, kdy československá pohraniční stráž měla 18 tisíc příslušníků bez vojáků základní služby. Pokud při hledání výšky stavu odečteme Slovensko s délkou hranice 1524 km (hranice ČR-SR splývá), dejme tomu, že by nová pohraniční stráž mohla mít 10 tisíc příslušníků. To vychází na 6,25 pohraničníka na 1 km strážené hranice. Tedy méně než 2 příslušníci na 1 km, pokud budeme brát v potaz rotaci a 40hodinový pracovní týden.

Jaké budou náklady na provoz pohraniční stráže?

Tato instituce bude v podstatě kopírovat činnost policie a lze tak předpokládat podobné náklady, ať už náklady na mzdy, techniku, pohonné hmoty atp. Roční rozpočet Policie ČR je zhruba 30 miliard korun. Policistů je 40 tisíc. Tzn. že přepočet nákladů na jednoho policistu je 750 tisíc ročně. Roční rozpočet pohraniční stráže by se tak pohyboval v částce okolo 7,5 miliardy korun.

Jelikož by to byla instituce nová s takřka nulovým počátečním zajištěním, bylo by potřeba pro ni vybudovat infrastrukturu, vystavět či renovovat objekty, vybavit je, nakoupit automobily, odpovídající techniku, informační systémy, drony atp. Pořizovací cenu resp. počáteční investici odhaduji na pětinásobek ročních provozních nákladů. Tj. 37,5 miliardy korun. Pro srovnání např. investice pro zavedení elektronického mýta v ČR, kdy bylo vystavěno 178 bran, byla 3,4 miliardy korun, "akce" Open card 1,75 miliardy, tunel Blanka 38 miliard, vozidla Pandur 14,4 miliard. Domnívám se tedy, že počáteční investice do "pohraniční stráže" ve výši 37,5 miliard není v českých reáliích nijak přemrštěná.

V potaz je nutno vzít, že u pohraniční stráže by měli sloužit schopní a zodpovědní lidé. A "nepřizpůsobiví" se zde jen těžko uplatní. Dojde tak k odsátí 10 tisíc zaměstnanců z produktivního a stát dotujícího sektoru ve prospěch sektoru, který státní prostředky naopak spotřebovává. Toto přivodí další ztráty státního rozpočtu.

Pokud tedy sečteme náklady na stavbu hraničního plotu (bez hranice s Polskem), zřízení funkční instituce "pohraniční stráže" a krytí prvního roku jejího fungování, dostaneme se na částku 61 miliard korun.

V této částce navíc neuvažujeme zmíněné odsátí pracovníků z produktivního sektoru a tedy daňové ztráty.

Pokud se danou investici pokusíme převést na konkrétního občana a odečteme mládež ve věku do 20ti let z důvodu, že v podstatě nevydělává a neplatí daně, nepobírá důchody atp., zůstává v ČR zhruba 8 milionů obyvatel. A abychom byli fér, tito občané by se o náklady měli podělit rovným dílem.

Roční náklad na zřízení ostrahy hranice na jednoho občana staršího 20ti let je v prvním roce 7625 korun. Měsíčně 635 korun.

Vláda by tak musela oznámit, že důchody se měsíčně krátí o 635 korun, "dávkaři" rovněž o tuto částku dostanou méně a pracující o to více odvedou na daních.

A při pohledu na toto vše již vidím to trvající nadšení, s jakým se chce preventivně stavět plot a uzavírat hranice před onou invazí, která do ČR nepřichází. Bavíme se o stavbě nyní. Tento entusiasmus by se zřejmě změnil, když by došlo na kapsu např. konkrétního důchodce, který ale současně volá po ostraze hranice a po stavbě plotu.

Jistě se najde protiargument, že by stát našel potřebné peníze jinde a na daně a důchody by sahat nemusel. Vždyť přece stačí vzít peníze multikulti neziskovkám a nepřizpůsobivým. V prvním případě je nutné uvést, že ony multikulti neziskovky čerpají peníze především z mezinárodních zdrojů. V případě omezení zdrojů ze státního rozpočtu by tak došlo k ušetření několika desítek milionů, což by asi celou věc zřejmě nevytrhlo.

A nepřizpůsobiví? Jejich podpora se pohybuje ročně v jednotkách miliard. Ale nutno vzít v potaz, že pokud by jim byla podpora odebrána, lze předpokládat, že vzroste i kriminalita a stát tak bude muset vynakládat vyšší obnos na policii, soudnictví, věznice atp. Budeme tedy v podstatě tam, kde jsme byli a navíc se sníží bezpečnost.

A že by si by si třeba vězni náklady na svůj trest odpracovali v kamenolomu? V době, kdy konkurenceschopnost ekonomiky a současně i výší příjmů ovlivňuje kvalitní znalostní ekonomika s vysokým počtem inovací, nepředpokládám, že by založení pracovních táborů cosi vytrhlo.

Navíc lze očekávat, že pokud by došlo k zadrátování, výstavbě pracovních lágrů a navíc i k vyšší daňové zátěži, řada zejména mladších, vzdělaných a svobodomyslných lidí, kteří jsou současně mnohem významnějším přispěvatelem vůči HDP než např. důchodci, by začala jednoduše utíkat. Zde by se ale jistě o ně postarala pohraniční stráž, aby ukázala, že takto to nepůjde. Plot by tedy získal nový rozměr.

Zajímavý je např. výzkum mezi vysokoškoláky, kteří by měli tvořit pilíř pro budoucí rozvoj znalostní ekonomiky. "77 % vysokoškoláků touží dlouhodobě žít a pracovat jinde než v České republice (zdroj)," a to již nyní i bez plotu a bez lágrů.

„Právě to, co studenti označují za typickou českou povahu, je pro ně jedním ze silných argumentů, proč odejít. Vadí jim závistivost, nepřejícnost a krátkozrakost typického Čecha. Také politika a politici vůbec, málo kariérních příležitostí a nízké platy,“ popisuje šéfredaktorka Studenty Markéta Paráčková v článku citovaném výše.

A kdo ví, možná mladým vysokoškolákům vadí i projevy ryzího "vlastenectví" u svých spoluobčanů viz obrázek níže.

"Ale tak vystupme z EU a nebudeme jim posílat peníze a na plot ušetříme." Toto může být dalším argumentem. Ale pokud neposkytneme platby EU, ona je zřejmě neposkytne ani nám. A faktem je, že EU nám dává mnohem více, než do ní vkládáme. Pokud ztratíme příjmy z EU, bude to další obrovská rána pro náš rozpočet. Např. za první pololetí 2016 jsme z EU získali o 66,6 miliardy více, než jsme odvedli (zdroj). Přijdou tedy škrty ještě větší.

"Tak zdaňme nadnárodní vykořisťovatelské korporace!" V takovém případě se obávám, že by jednoduše od nás začali prchat do daňově výhodnějších zemí. A ostatně, pokud by se začalo "drátovat" a současně se měnit politické klima a došlo k vystoupení z EU, je jasné, že by to naší ekonomice nic dobrého nepřineslo viz změny po referendu o Brexitu. A to Spojené království má v globální ekonomické hierarchii absolutně jiné postavení než ČR.

Ostatně by bylo zajímavé, pokud by se např. Tomio Okamura, psal jsem mu otevřený dopis a dokonce mi na něj odpověděl, stal premiérem a došlo by k vystoupení z EU a také k uzavření hranic, ztráta peněz z EU, pro ilustraci zmíněných 66,6 miliard za pololetí a také by z rozpočtu byly vynaloženy prostředky na "hraniční opevnění" ve výši 61 miliard za první rok, by byla citelná. Pokud by v důsledku sáhl do kapes obyčejných Čechů, bylo by zajímavé, jak by se postoj oněch občanů za CZexit a za uzavření hranic změnil a co by to udělalo s premiérovou popularitou. To už by asi tak slavné, vznešené a vlastenecké nebylo.

Na každý pád by byla řešením lidová sbírka na plot a na pohraniční stráž. Ta by byla dobrovolná. Tedy ukázka vlastenectví jako při stavbě Národního divadla. Ale myslím, že by to nyní tak slavně nedopadlo. Popř. pan Okamura, který chce uzavírat hranice, jelikož komunismus označuje jako nejdemokratičtější systém, který svět poznal (zdroj), by jako úspěšný podnikatel měl zpeněžit svůj majetek a v rámci komunistické ideje by utržené prostředky měl předat do rukou lidu na výstavbu plotu, aby to bylo komunisticky spravedlivé. Prodal by tak třeba svou restauraci, ve které si lze dát steak za soudružsky lidovou a v žádném případě kapitalistickou cenu 4370 korun (zdroj). Potvrdil by tak své vlastenectví a že si za svými slovy opravdu stojí a dokáže se pro národ obětovat.

Z výše uvedených důvodu se mi hlasy volající po byť jen preventivním uzavření hranic a výstavbě plotu ukazují jako absolutně iracionální. Stejně tak jako hlasy o vystoupení z EU. EU je potřeba reformovat a ne prchat do toho našeho bahýnka. Ale co naplat, předvolební kampaně a politický marketing se dělá i bez racionality. Stačí pouze vyděsit a vyděšenou masu snáze zmanipulovat. Důležitý je momentální zisk politických bodů a co přijde potom? To už je jedno. Tím neříkám, že migrační krize stejně tak jako terorismus nejsou problémem. Jsou problémem a obrovským. A pokud by nastala situace, že budeme opravdu čelit migrační vlně (což vypadá, že se nestane) a tato migrační vlna bude ohrožením pro naše občany, jsem jednoznačně pro ostrahu hranice a zajištění bezpečí občanů nehledě na ekonomické důsledky. Ale za tohoto stavu jsou podobná volání pouze politickým marketingem a populisticky vedenou kampaní, kdy dochází k bizarnímu provolávání a hraním si s emocemi voličů. Stejně jako můžeme vidět důsledky Brexitu, kdy kampaň byla vedena manipulativně a po provedení referenda došlo např. k boomu dotazů "co to je vlastně EU" a karta se jaksi obrátila. Ostatně i Miloš Zeman řekl, že Brexit byla chyba. Ale to už se pravý vlastenec a zemanovec čerpající zaručené pravdy z proruských webů a z vlasteneckých kampaní na Facebooku např. z jedné proti islámu a migraci (odkud pochází obrázek výše) vedené kupodivu Čechem žijícím v Spojených arabských emirátech mezi muslimy, který je "shodou okolností" podnikatelem v oblasti internetového marketingu a PR, nedozví.